Home » Plemeno

Vše o plemeni Nova Scotia Duck Tolling Retriever

Historie

Musíme zavítat až do 17.století do Nového Skotska (nedílné součásti Kanady), kdy vznikl záměr předků vytvořit tohoto obdivuhodného pejska. Již ve spise kolonizátora Nicholase Denise najdeme nejstarší dochované záznamy o malých rudých psech, používaných k lákacím hrám. Tradiční verze jejich vzniku je taková, že James Allen dostal játrově zbarveného retrievra s rovnou srstí v roce 1860. Ten byl dále křížen s krátkosrstým retrívrem, podobným labradorovi - to byl pravděpodobně menší St.Johnův vodní pes (nyní již neexistující pes, který však stojí v pozadí vzniku labradorů, Chesapeaků a novofundlanďanů). Potomci z tohoto křížení byli dále kříženi s hnědými kokršpaněly a také irskými setry pro krásnou rudou (až mahagonovou) barvu. Také se spekuluje o možném křížení se zlatými retrívry a Chesapeaky, rovněž také koliemi nebo šeltiemi - což se projevuje jejich více vyvinutým hlídacím pudem oproti ostatním retrívrům. Díky úsilí Cyrila Colwella byl chov uznán kanadským Kennel klubem v roce 1945 a plemeno bylo pokřtěno Nova Scotia Duck Tolling Retriever. V průběhu 50. a 60. let Eldon a Avery Nickersonovi pokračovali v chovu tollerů a rozhodli se k produkci co nejlepších loveckých psů. Postupně se toto plemeno dostalo ze zámoří i do Evropy, kde bylo jako samostatné plemeno uznáno FCI až v roce 1981. Zatím nejrozšířenější chov tollerů je ve Švédsku a Dánsku. Postupně se šířil do Norska, Finska, Belgie a Německa. Od roku 1996 a 1997 také nově i u nás v České republice máme zástupce tohoto plemene.

Původní poslání

Jméno Nova Scotia Duck Tolling Retriever (zkráceně NSDTR) znamená v překladu "skotský retrívr, lákající kachny". Způsob práce tohoto plemene je velice zajímavý. Na velkém rybníku s vybíhajícími rameny vybereme jedno rameno podle povětrnostních podmínek tak, aby ptáci neucítili pach lidí nebo psů. Psi pobíhají mezi mezerami tak, že ptáci zachytí záblesky psa a tím přitahují kachny a jiné vodní ptactvo z centrálního rybníka do jednoho z ramen či kanálu. Na konci kanálu jsou ptáci chytáni do sítí. Tímto způsobem bylo pochytáno velké množství vodního ptactva bez použití zbraní. Jde o plemeno se silnými loveckými instinkty, velmi pohyblivé. Na břehu rybníka pobíhající toller přitahuje kachny odrazy a blýskáním bílých skvrn a znaků. Během několika chvil jsou kachny v dostřelu a toller je vysílán k jejich přinášení. Lovci dlouho sledovali toto chování u lišek a následně proto vyšlechtili malého, lišce podobného psa, aby mohli využít jeho "tolling - lákající" schopnosti při lovu. "Tolling" by měl být chápán spíše jako dodatečná výjimečná vlastnost tohoto plemene, ne jako vlastnost jediná. Tolleři jsou perfektně uzpůsobeni k lovu v tradičním smyslu slova, tak jako ostatní retrívři. Tito psi jsou popisováni jako excelentní lovci. I když bylo toto plemeno vyšlechtěno k lovu vodních ptáků, je také využíváno k lovu mimo vodu. Tolleři jsou stejně spokojení, když je pach na zemi nebo ve vzduchu. Dobře cvičení psi loví na blízko a neštěkají.

Charakteristika

Tolleři jsou silní, středně velcí sportovní psi, vysoce inteligentní a pracovití. Psi měří 48 - 51 cm, feny 45 - 48 cm ( přípustná tolerance 3 cm), váha cca 17 - 23 kg. Srst je středně dlouhá, měkká s hustou ještě měkčí podsadou. Hrubší vrchní srst chrání před mokrem a vnitřní podsada izoluje teplo. Delší srst je na hrdle, za ušima a na zadní straně stehen a lýtek, stejně tak praporce na předních končetinách. Tento druh srsti se velice dobře udržuje ( srst je rovná nebo jen lehce zvlněná), dobře se pročesává a není náchylná k plstnatění. Barva srsti je červená nebo světle červená (sytě oranžová). Vždy však musí být jejich barva světlejší než má irský setr (mahagonová). Pigmentace pysků,nosu a očního okruží je stejná jako barva srsti nebo černá. Většinou mají tolleři bílé skvrny na špičce ocasu, tlapách (ne však více než polovinu přední nohy), na hrudi, nebo lysinu na nose či hlavě. Bílé znaky však nejsou bezpodmínečně vyžadovány.

Povaha a charakter

Jak již bylo uvedeno, tolleři jsou také velmi dobrými hlídači, ale nejde o žádné obranné plemeno, nebo plemeno vhodné ke střežení. Jako všichni retrívři jsou to excelentní mazlíčci, oddaní rodině a dětem, se snadnou ovladatelností a cvičitelností. Jsou vhodní pro aktivní rodiny, které mohou tollerům zajistit dostatek aktivity a pozornosti, kterou vyžadují. Povahově jsou temperamentní, vytrvalí, neúnavní a jsou obdivuhodně fixováni na svého majitele a celou jeho rodinu. Hodí se pro všechny kategorie zájemců. Běžně skládají zkoušky různých typů - lovecké, sportovní, záchranářské a různé kondiční zkoušky. Velmi úspěšně se také prezentují v agility a flyballu. Zejména ve Švédsku jsou tolleři používáni rovněž k vyhledávání drog a s velkým úspěchem také jako terapeutičtí psi. Z výše uvedeného vyplývá,že toller má široké praktické využití a mimo to je i vynikajícím kamarádem a společníkem. V každém případě platí, že každého uchvátí svým láskyplným pohledem a upřímnou povahou.